V roce 1952, v jedné z nejtemnějších dob naší historie, je na výstavě "Československo-sovětské přátelství ve výtvarném umění" na pražském Žofíně představeno právě dokončené umělecké dílo. Osm metrů dlouhý a bezmála devět metrů vysoký obraz "Díkuvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi" je dílem autorského kolektivu Čumpelík - Čermáková - Schoř. Jde o největší plátno namalované v našich zemích ve 20. století. Obrazu je věnována mimořádná pozornost, o vzniku díla pravidelně informují státní média podobně jako o ve stejné době vznikajícím Stalinově pomníku na Letné. Samotné odhalení gigantického obrazu za účasti politiků natáčí na výstavě filmový štáb. Naopak, odborná kritika ho přijímá vlažně až znechuceně. Nikdo nemůže tušit, že půjde o jediné záběry gigantického díla. Obraz zmizí.

Medzinárodný výstavný projekt Cold Revolution. Central and Eastern European Societies in Times of Socialist Realism, 1948 – 1959 kurátorov Joanny Kordjak a Jérôme Bazina bude realizovaný v Národnej galérii umenia Zachęta vo Varšave od 24. mája do 19. septembra 2021.

Monumentálne dielo Díkuvzdání československého lidu generalissimu J. V. Stalinovi (1952) je dnes považované za ikonické dielo socialistického realizmu v maľbe. Vo svojej dobe sa však netešilo uznaniu. Všetko začalo v roku 1950, kedy Ministerstvo poľnohospodárstva vyhlásilo súťaž na obraz reprezentujúci Československú republiku na Poľnohospodárskej výstave v Moskve. Do súťaže sa zapojili maliari Jan Bauch, Vojtěch Tittelbach, Adolf Zábranský a Jan Čumpelík, ktorý nakoniec vyhral. Požadovaný bol monumentálny rozmer (870 x 800 cm), námetom mala byť oslava vodcu Sovietskeho zväzu J. V. Stalina.

Projekt Prerušená Pieseň ako prvý po roku 1989 dôsledne zmapoval umenie socialistického realizmu v prvej polovici 50. rokov 20. storočia. Výstava v tom čase získala veľký ohlas a vzbudila rôzne kritické diskusie.